Víte, co všechno spadá do nemovitého majetku? Není to jen byt, dům či například chalupa. Definice nemovitého majetku je jednoznačná, přesto někdy váháme, zda za něj lze považovat třeba i silnice. Přečtěte si, co znamená nemovitý majetek a co všechno za něj lze považovat.
Podle jednoduché definice je nemovitým majetkem všechno, čím nedokážeme pohnout, tedy dům a všechny jiné stavby, silnice, mosty, louky, pole, tunely, ale také například vedení elektrické energie. Jednoduše řečeno je to vše, co je nějakým způsobem svázáno se zemí a není možné to přemístit.
Nemovitá věc je v právním smyslu věc, jejíž podstata vychází z latinského immobilium („to, co se nedá přemístit“). Dříve se proto nemovité věci označovaly jako imobilie. Někdy bývají také nazývány realitami - toto označení odpovídá anglickému real estate (pojem užívaný v USA), resp. property.
Občanský zákoník z roku 1964 používal pojem nemovitost a ve svém § 119 ji definoval jako pozemek nebo stavbu spojenou se zemí pevným základem (dům, chata, garáž apod.). Ostatní věci byly movité.
Od 1. ledna 2014 obnovil nový občanský zákoník platnost obecné právní zásady superficies solo cedit (ve významu „stavba je součástí pozemku“) a jako nemovité věci již v § 498 chápe kromě pozemků jen podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro nebo vinný sklep). Přesto však význam pojmu nemovité věci rozšířil, protože v právním smyslu jsou takovou věcí i věcná práva k hmotné nemovité věci, jako je tomu podle § 1242 občanského zákoníku u práva stavby, a další práva, která za nemovitou věc prohlásí zákon.
Ustanovení § 498 odst. 1 NOZ definuje nemovitosti jako pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon.
Občanský zákoník dále stanoví, co je součástí nemovité věci (např. rostlinstvo vzešlé na pozemku nebo stroj a jiné upevněné zařízení, pokud toto není zapsáno do veřejného seznamu).
Pozemkem se rozumí část zemského povrchu, která je oddělena od ostatních částí zemského povrchu. Ustanovení § 2 zákona o katastru nemovitostí vymezuje pojem pozemek, parcelu, stavební a pozemkovou parcelu.
Majetek je součástí našeho života a mnozí z nás se mohou setkat s pojmy „movitý“ a „nemovitý“ majetek. Ale co přesně tyto termíny znamenají a jaký je mezi nimi rozdíl?
Movitý majetek zahrnuje všechny ty hodnoty, které můžete snadno přenášet a manipulovat s nimi. Tento druh majetku je tedy mobilní a fyzicky přenosný. Kdo vlastní auto, šperky, chytré telefony, notebook, počítač apod. je majitelem movitého majetku. Do této kategorie, ale také spadají cenné papíry, majetková práva nebo dokonce i zvířata.
Ustanovení § 498 odst. 2 NOZ definuje věci movité jako „Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná.“ To v podstatě znamená, že pokud věc nesplňuje definici věci nemovité, je věcí movitou.
Nemovitý majetek je naopak ten, který je pevně spojen s pozemkem a nelze ho snadno přemístit. Do této kategorie patří pozemky, budovy a místnosti v budovách.
Specifikem nemovitostí oproti věcem movitým je i to, že všechny nemovitosti jsou povinně státem evidovány v Katastru nemovitostí.
O nemovitý majetek se musíte starat. Všechen nemovitý majetek je nutné udržovat v dobrém stavu a průběžně ho zhodnocovat. Samozřejmě, každý typ nemovitého majetku vyžaduje jinou správu a údržbu, o pole se zkrátka budete starat jinak než o dům. Bez pravidelné údržby přitom nemovitý majetek ztrácí hodnotu a fyzicky se opotřebovává.
Jestliže už máte nějaké zkušenosti s prodejem nemovitosti, pravděpodobně víte, že hezký, udržovaný, případně i zrekonstruovaný domek máte šanci prodat za mnohem vyšší cenu, než kdyby byl v původním či zanedbaném stavu. I z tohoto hlediska je důležité se o nemovité věci starat. Udržování nemovitých věcí v dobrém stavu proto můžeme chápat jako reálné zhodnocování majetku.
A co se týče silnic, platí totéž. Vidíme to dnes a denně, že silnice, které se neudržují, jsou samý výmol a když po nich jedeme, připadáme si kolikrát jako na tankodromu. I mosty a jiné stavby se musí pravidelně kontrolovat a udržovat, abychom věděli, jaký je jejich stav, a zjistili, zda nepotřebují rozsáhlejší opravy. A navíc - po hezké a udržované komunikaci, u které nehrozí, že na nás cestou spadne nějaký sloup, se nám jede mnohem lépe.
Abyste nepřišli zkrátka, pojistěte ho. Pojištění majetku je jednou z prvních věcí, které byste měli po jeho nabytí řešit. Toto pojištění zahrnuje jak pojištění domácnosti (týká se věcí, jako je elektronika, šperky, nábytek a další vybavení domácnosti), tak i pojištění samotné nemovitosti (čili samotné stavby, ale také garáže, bazénu a věcí se stavbou spojených - střešních tašek, okapů, podlah).
Bez podobného pojištění se často neobejdete, jelikož nikdy nevíte, co se může stát, když například odjedete na dovolenou. I banální příhody, jako je prasklá trubka nebo bouřka, která vám na střeše nadělá paseku, mohou v důsledku znamenat finanční otřes, ze kterého se jen tak nevzpamatujete. Podobné situace snáze zvládnete s pojištěním majetku, jelikož budete moct počítat s tím, že vám pojišťovna vyplatí pojistné plnění.
Někdy bývají nemovité věci také nazývány realitami. V některých zemích existují oficiální databáze cen prodaných nemovitostí (např. ve Velké Británii). V USA existuje pro každou oblast tzv. MLS databáze, ve které jsou shromážděny aktuální nabídky i minulé prodeje.
Nemovité věci jsou v České republice evidovány v katastru nemovitostí, jehož provoz zajišťuje Český úřad zeměměřický a katastrální. Katastr nemovitostí je veřejným seznamem a údaje v něm zapsané jsou považovány za správné - v souladu se skutečným stavem (princip materiální publicity).
Ve většině zemí existuje funkce znalce ceny nemovitostí. Dle právních předpisů, kdy odhadní cena nemusí v tomto případě vůbec odpovídat ceně tržní (tento postup je použit např. na základě minulých prodejů obdobných nemovitostí v dané lokalitě).
Zajímavostí určitě je to, že stále oblíbenější mobilní domy, které si řada lidí v současnosti pořizuje například na zahradu místo rekreační chatky, jsou věci movité, a nikoliv nemovitosti.
Hmotný majetek se z hlediska daně z příjmů definuje v § 26 odst. 2 ZDP, přičemž mezi něj patří i stavby bez ohledu na výši vstupní ceny, s výjimkami specifikovanými v § 26 odst. 2 písm. c) ZDP.
„Jiným majetkem“ podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona je i technické zhodnocení (§ 33 zákona) provedené na účetně neodpisovaném drobném hmotném majetku.
Technickým zhodnocením se dle § 33 ZDP rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč.
tags: #nemovity #majetek #definice