+420 602 267 146
[email protected]

Nulové nadzemní podlaží ve stavebnictví: Nové trendy a legislativa

Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který vstoupil v platnost 1. července 2024, přináší zásadní změny v oblasti stavebních projektů v České republice. Tento zákon si klade za cíl zjednodušit administrativní procesy, zvýšit kvalitu výstavby a podpořit udržitelnost. Jednou z oblastí, která zaznamenává posun, je definice a regulace staveb, včetně konceptu nulového nadzemního podlaží.

Definice klíčových pojmů ve stavebnictví

Pro pochopení nových pravidel je nezbytné se seznámit s několika základními definicemi:

  • Rodinný dům: Stavba pro bydlení, kde více než polovina podlahové plochy slouží k bydlení.
  • Obytná místnost: Část bytu splňující požadavky na bydlení (velikost, osvětlení, větrání, vytápění, hluk). Minimální podlahová plocha je 8 m², u kuchyně jako obytné místnosti 12 m².
  • Podlahová plocha: Součet ploch vymezených vnitřním lícem svislých konstrukcí místností a prostorů určených k účelovému využití. U šikmých stěn nebo stropů se počítá v úrovni 1,2 m nad podlahou.
  • Zastavěná plocha: Plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Zahrnuje i plochy lodžií a arkýřů.
  • Obytný prostor: Obytná místnost nebo její část s minimální plochou 8 m².
  • Parkovací stání: Plocha pro parkování nebo odstavení vozidla.

Kategorie staveb podle nového stavebního zákona

Nový stavební zákon zavádí čtyři nové kategorie staveb, které nahrazují dřívější rozdělení na běžné a složité projekty:

  1. Drobné stavby: Menšího rozsahu s omezeným vlivem na okolí. Zahrnují konstrukce s maximální zastavěnou plochou 40 m², výškou do 5 metrů, s maximálně jedním nadzemním podlažím a sklepem do hloubky 3 metrů. Patří sem například zahradní domky, pergoly, altány, kůlny, přístřešky na auto, skleníky a bazény. Pro tyto stavby není třeba stavební povolení ani kolaudace. Drobné stavby však nezahrnují stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci (s výjimkou specifických případů).
  2. Jednoduché stavby: Tyto stavby vyžadují stavební povolení od stavebního úřadu a následný kolaudační souhlas. Mezi jednoduché stavby se řadí například rodinný dům.
  3. Vyhrazené stavby: Speciální typy projektů, které se obvykle netýkají běžných občanů.
  4. Ostatní stavby: Všechny objekty, které nelze zařadit do předchozích kategorií.

Stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží, spadají do kategorie jednoduchých staveb. Je možné je provést svépomocí, ale za odborného vedení autorizovanou osobou.

Specifika výstavby rodinných domů a souvisejících staveb

Stavby pro tzv. "výměnkové bydlení" představují malé domky určené k umístění na pozemku u stávajícího rodinného domu, sloužící například jako startovací nebo vícegenerační bydlení. Musí být funkčně propojeny s hlavním rodinným domem. Jejich realizace svépomocí je možná pod odborným dohledem.

Nástavby a přístavby jsou možné, pokud stavba pro bydlení po jejich provedení nepřesáhne stanovený počet podlaží (nejvýše 2 nadzemní a 1 podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží). Změny jednoduchých staveb mohou být provedeny svépomocí pod odborným vedením.

Bytové domy spadají do kategorie ostatních staveb, pokud mají více než dvě nadzemní podlaží. Na jednom pozemku může být umístěna maximálně jedna stavba pro bydlení, případně doplněná o výměnek.

Schéma kategorií staveb podle nového stavebního zákona

Požadavky na umisťování staveb a odstupové vzdálenosti

Obecně platí, že stavba musí být umístěna minimálně 2 metry od hranice pozemku, s výjimkou pozemků veřejného prostranství. Na rozdíl od předchozí legislativy již nejsou stanoveny další specifické požadavky na vzdálenost mezi rodinnými domy (dříve minimálně 7 metrů).

Výjimka z odstupové vzdálenosti 2 metrů platí pro stavby, které splňují specifické parametry (např. drobné stavby jako pergoly, garáže, bazény do 40 m² zastavěné plochy a 5 metrů výšky). Pokud však plánujete zastínit větší plochu, nemůžete dodržet 2 metry od hranice pozemku nebo splnit jiné podmínky, bude stavba (např. pergola) považována za jednoduchou stavbu.

V případě umístění stavby na hranici pozemku nesmí být ve stěně orientované k hranici pozemku žádné stavební otvory.

Denní osvětlení a proslunění staveb

Vnitřní prostory staveb musí mít zajištěno denní osvětlení odpovídající účelu užívání. O udělení výjimky z tohoto ustanovení lze požádat.

Požadavek na proslunění se vztahuje pouze na pobytové místnosti ve stavbách pro sociální služby a na herny mateřských škol. Na bytové a rodinné domy se tento požadavek již nevztahuje.

Technické požadavky na stavby

Schodiště v hlavních konstrukcích musí mít šířku stupně 300 mm, u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci lze použít 275 mm. Návrhový vzorec pro schodiště (2h + b) umožňuje maximální výšku stupně 165 mm, což sice zvyšuje uživatelský komfort, ale prodlužuje délku schodišťového ramena.

Světlá výška obytných nebo pobytových místností musí být minimálně 2,5 metru. V podkroví postačuje minimální světlá výška 2,2 metru, přičemž u sešikmených stropů musí být tato výška splněna nad polovinou podlahové plochy.

Detailní pohled na konstrukci schodiště a požadavky na světlu výšku

Zjednodušení administrativních procesů a digitalizace

Nový stavební zákon ruší dosavadní dvoustupňový systém spočívající v umístění stavby (územní rozhodnutí) a jejím stavebním povolení. Zavádí jednotné řízení, které zjednodušuje a zrychluje celý proces povolování staveb.

Elektronizace je klíčovým prvkem nových procesů. Většina úkonů souvisejících se stavebními povoleními se přesouvá do digitální podoby, včetně podání žádostí, komunikace s úřady a správy dokumentace. K tomu slouží Portál stavebníka.

Lhůty pro vyjádření úřadů jsou stanoveny na 30 dnů pro jednoduché stavby a 60 dnů pro ostatní stavby od zahájení řízení.

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)

Dochází k významné změně v podávání PENB. Dosud byl tento dokument vyžadován již při žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby, nově se bude předkládat až při žádosti o kolaudační rozhodnutí.

Energetická náročnost budovy je hodnocena podle klasifikační třídy od A (mimořádně úsporná) po G (mimořádně nehospodárná). Nové budovy musí splňovat požadavky na zařazení do tříd A až C.

Případová studie: Spor o nadzemní podlaží a územní plán

Soudní praxe ilustruje složitost interpretace stavebních předpisů. V jednom případě se řešil spor týkající se rodinného domu, který měl podle územního plánu obce splňovat regulativ „1 + P“ (jedno nadzemní podlaží a podkroví). Krajský soud dospěl k závěru, že stavba s dvěma nadzemními podlažími a plochou střechou nesplňuje definici podkroví a je v rozporu s územním plánem.

Argumentace se soustředila na rozdíl mezi plnohodnotným nadzemním podlažím a podkrovím, přičemž se poukazovalo na výšku stavby a konstrukci střechy. V kontextu tohoto sporu byla zdůrazněna nutnost dodržování územního plánu a jeho regulativů, včetně výškové regulace.

Nové požadavky na parkovací místa a udržitelnost

Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje prováděcí vyhlášky k novému stavebnímu zákonu, které přinášejí změny i v oblasti parkovacích stání. Oproti současné praxi se požaduje více parkovacích míst, přičemž požadavek na druhé parkovací stání by mohl vznikat již u bytů nad 70 m².

Tato změna vyvolává kritiku ze strany ekologických organizací, které upozorňují na možný negativní dopad na cenu bydlení a podporu automobilismu. Zároveň je kritizována absence řešení problematiky změn klimatu a nedostatečné zohlednění principů udržitelné dopravy a zelených prvků ve městech.

Energetická náročnost a udržitelné materiály

Evropská unie zpřísňuje požadavky na energetickou náročnost budov. Nová směrnice EPBD4 by měla podpořit výstavbu s vyšším podílem dřeva jako obnovitelného materiálu.

V České republice jsou dřevostavby zatím omezovány požárními předpisy, které limitují výšku obytných a administrativních budov. Očekává se však, že nová evropská norma ovlivní nejen novostavby, ale i stávající objekty, například zavedením povinnosti instalace fotovoltaických systémů.

Infografika porovnávající energetickou náročnost různých typů budov

Digitální deník budovy a monitorování parametrů

Od roku 2035 by měl být provoz budov nezávislý na fosilních palivech. Stavební projekty budou muset obsahovat digitální deník budovy, který bude zahrnovat i výčet recyklovaných materiálů.

Měřicí a kontrolní zařízení v novostavbách budou monitorovat a regulovat energetickou náročnost budovy a kvalitu vnitřního prostředí, včetně hladiny CO2, kvality vzduchu, tepelné pohody, vlhkosti, úrovně osvětlení a akustického komfortu.

tags: #nulte #nadzemni #podlazi

Oblíbené příspěvky: