Studijní program Územní plánování na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze sdružuje studenty bakalářských a magisterských oborů. Tento obor, zkráceně označovaný jako BUP (bakalářské Územní plánování), klade důraz na praktické dovednosti prostřednictvím projektových předmětů.
V rámci těchto projektů, označovaných jako „ateliérové“ předměty, studenti zpravidla pracují ve skupinách na analýzách a návrzích pro konkrétní území. Vzhledem k multidisciplinární povaze územního plánování se studenti seznamují se širokou škálou přírodních, technických a společenskovědních disciplín. Klíčovou součástí studia jsou také předměty zaměřené na právní aspekty územního plánování.
Jako obor vyučovaný na Fakultě životního prostředí zahrnuje studium řadu kurzů se silným zaměřením na krajinná témata. Mezi tyto kurzy patří například vodní hospodářství, problematika půdy a protierozní ochrana, krajinná zeleň, ekologie, krajinná ekologie, pozemkové úpravy a lesnictví.
Studijní plány jsou navrženy tak, aby vybavily studenty moderními nástroji pro práci v oboru. Součástí výuky je práce v grafických softwarových balících a v prostředí GIS (Geografický informační systém), které je nezbytné pro prostorové analýzy a vizualizaci územních plánů a jiných územně plánovacích dokumentací (ÚPD).
Zatímco bakalářské studium (BUP) se skládá převážně z povinných předmětů, magisterské studium nabízí větší flexibilitu. Studenti si mohou zvolit jedno ze tří zaměření: U - udržitelný rozvoj území, K - krajina a plánování, nebo R - regionální rozvoj. V rámci těchto zaměření si pak mohou vybírat další předměty.
Kromě předmětů v rámci specializace jsou samozřejmě i kurzy společné pro všechny studenty. Stejně jako na bakalářském stupni, i v magisterském studiu dominují projektové předměty (M1-M3). V těchto projektech si studenti vyzkouší navrhnout územní plán, koncepci udržitelného rozvoje území a strategický plán. Magisterské studium také prohlubuje znalosti v oblasti GIS.
Pro všechny studenty je povinný také tzv. Referendariát, což je forma praxe. Tato praxe může probíhat například na úřadech územního plánování, obecních úřadech obcí s rozšířenou působností (ORP), krajských úřadech nebo na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR (MMR ČR).
Výše uvedené organizace představují také typická místa uplatnění absolventů bakalářského (BUP) a magisterského (PRP) studijního programu.
Absolventi, kteří se uplatní ve státní správě jako pořizovatelé územně plánovacích dokumentací, skládají zkoušku odborné způsobilosti pro obor územní plánování (tzv. ZOZka). Po splnění požadované praxe - 18 měsíců pro absolventy BUP a PRP (jako uznaný obor) nebo 3 roky pro absolventy pouze BUP nebo PRP (jako příbuzný obor) - se mohou stát oprávněnou osobou pořizovatele.
Pořizovatel může pracovat jako zaměstnanec úřadu, ale také samostatně jako tzv. „létající pořizovatel“, kterého si najímají obecní úřady, jež nemají vlastního zaměstnance s potřebnou odbornou kvalifikací (typicky menší obce).
Někteří absolventi nacházejí uplatnění také jako projektanti územně plánovací dokumentace v urbanistických ateliérech. Pro získání autorizace od České komory architektů je však nezbytná příslušná praxe, jejíž délka byla zmíněna výše.
Pro absolventy existuje možnost uznání rovnocennosti vzdělání (v obecné části). V praxi to znamená, že je třeba na Ministerstvo vnitra ČR (MVCR) doručit vyplněný formulář spolu s ověřenými kopiemi diplomu a sylaby předmětů, které mohou být považovány za rovnocenné pro účely uznání. Tyto záležitosti upravují vyhlášky č. 512/2002 Sb. a č. 304/2012 Sb.
Níže jsou uvedeny příklady témat diplomových prací a témat disertační práce, které ilustrují šíři zájmů a odborný rozvoj studentů:
Konkrétním příkladem úspěšného absolventa je Ondřej Kalivoda, Ing. autorizovaný architekt, který působí jako létající pořizovatel a je zakladatelem ateliéru KOplan.