Romantický park biskupa Hohensteina, který je součástí přírodního parku Košíře-Motol, je ve vlastnictví hl. města Prahy. Usedlost Cibulka byla původně pozdně středověký vinohrad. Ještě na přelomu 19. a 20. století ležela Cibulka v nezastavěné krajině mezi ovocnými sady a vinohrady.
Roku 1817 získal Cibulku pasovský biskup Leopold Thun-Hohenstein, který přeměnil hospodářskou usedlost Cibulka na klasicistní zámeček. Na okolních pozemcích v druhém desetiletí 19. století založil přírodní anglický park. Jeho zahrady volně přecházely do krajinného parku s romantickými zahradními stavbičkami a prvky.
Usedlost Cibulka (původně množné číslo, tedy Na Cibulkách) se nachází v Praze 5, v části zvané Košířě. Svou nynější podobu empírového zámečku získala v první třetině 19. století. Celý komplex je tvořen hlavní budovou, hospodářskými budovami a stájemi. V přilehlém, romanticky upraveném areálu stejnojmenného lesoparku se nachází řada cenných děl od významných pražských umělců počátku 19. století.
Cibulka má velmi bohatou historii, která se datuje již od 14. století. Nejstarší zmínky o usedlosti v okolí dnešní Cibulky pochází ze 14. století. Oblast patřila v této době Jindřichu Názovi, písaři dvorní kuchyně Karla IV. V 16. století se stala majetkem rodu Cibulkových z Veleslavína, kteří poskytli své jméno nejenom usedlosti, ale i celé přilehlé oblasti.
Během třicetileté války byla Cibulka značně poničena a později dokonce naprosto zpustla. Právě v takovém stavu usedlost roku 1681 koupil univerzitní profesor Johann Georg von Funcke. Zbudoval nový ovocný sad a celou oblast znovu obnovil. V důsledku průchodu vojsk Bavorů, Sasů a Francouzů v době války o rakouské dědictví byla Cibulka, stejně jako celá okolní oblast, velmi poničena.
V roce 1817 nastává pro Cibulku zásadní zlom. Za 112 000 zlatých je totiž koupena pasovským biskupem Leopoldem Leonhardem Raymundem říšským hrabětem Josephem Thun-Hohensteinem, který v důsledku napoleonských válek přichází o titul knížete pasovského. Nadále však byl církevním představitelem rozděleného pasovského knížectví, a protože odmítal v Pasově za těchto podmínek nadále zůstat, dostal se do sporu se samotným Vatikánem.
Leopold Leonhard Thun nechal celý komplex radikálně přestavět. Usedlost tak získala podobu empírového zámečku. Hlavní patrová dvoutraktová budova byla rozšířena, doplněna o několik stájí a hospodářských budov. Přímo na hlavním dvorci byla umístěna empírová kašna, několik menších romantických stavbiček a zajímavé kamenné holubníky-psince.
Soukromé zahrady biskupa Thuna, jejichž nejhezčí části se říkalo „Tajná zahrádka“, stejně jako celý areál, zahrnovaly spoustu architektonických a kamenných dílek. Zámeček doplňoval dokonale promyšlený a esteticky vyvážený anglický park a lesopark. Všechny tyto části tvořily naprosto jednotný celek, který je dodnes obdivován spoustou odborníků a považován za jeden z mála dochovaných příkladů pražské pozdně barokní villegiatury.
Ačkoliv biskup spolupracoval na tvorbě celého jedinečného celku s celou řadou odborníků, je na každém kroku patrné, že vše je ovlivněno jeho osobností. Leopold Leonhard Thun byl neuvěřitelně obdivuhodná osobnost. Byl hudebně nadaný, miloval Goetha, Schillera a Rousseaua, zajímal se o matematiku, fyziku, hrací strojky, lékařství, malířství, sochařství a Cibulku dokonce nechal osadit hromosvody. V Pasově zrušil trest smrti a zavedl povinnou školní docházku. Mimo to byl bezesporu i osobností romantickou. O tom svědčí celá koncepce parku, architektonické prvky jako umělá zřícenina, novogotická hájovna či poustevna.
Čínský pavilon, někdy též Čínský mlýn, je patrová osmiboká budova ve tvaru pagody, nacházející se nedaleko zámečku. Postavena byla v roce 1822. Díky částečné revitalizaci parku dnes znovu plní funkci vyhlídkové věže. Obě patra byla chráněna dvoukřídlými dveřmi a zelenými žaluziemi. Uvnitř se pak nacházely kabinety vybavené zrcadly a lustry ze skleněných perel. Na vrcholku zkosené střechy stál měděný Číňanek, držící slunečník doplněný o sadu zvonečků, které za větrného počasí zvonily. Tuto roztomilou zvonkohru, stejně jako Aeolovu harfu, která byla zavěšena v koruně nedalekého stromu a vydávala jemné zvuky, dodal Michael Weiss, pražský výrobce hudebních nástrojů.
Další, pískovcové sochy nacházející se vedle schodů v prvním patře, byly opět inspirovány čínskými motivy - jednalo se o ženskou a mužskou postavu. Stejně jako většina památek areálu Cibulka, dochovaných do dnešních dnů, se i Čínský pavilonek nacházel v havarijním stavu. Po roce 1989 zmizel měděný mandarín, v průběhu devadesátých let pak zbytky okenic. Stěny byly pomalovány graffiti, zábradlí v prvním patře také pomalu mizelo.
Nejstarší na území Prahy je zdejší vyhlídková věž. Dnes je, spolu s poustevnou, považována za nejzachovalejší stavbu celého areálu. Jedná se o 13 metrů vysokou kamennou věž čtvercového půdorysu zakončenou cimbuřím. Na vrchol se lze dostat po vnějším schodišti čítajícím 76 schodů. Návštěvníkovi se tak nabídne výhled na celý areál motolské nemocnice. Pohled na střed Prahy je dnes zastíněn nejen vzrostlými stromy, ale i vilovou kolonií Cibulka, vybudovanou v 1. třetině 19. století.
V spodní části věže se původně nacházela mechanická loutka rytíře, oděná brněním, která pro pobavení návštěvníků vyvolávala strašidelné zvuky. V době biskupovy smrti nebyla rozhledna pravděpodobně ještě dokončena, což dokazují listiny potvrzující noční hlídání hašeného vápna. Dnes se v prvním patře nachází místnost, která je využívána jako skladiště nářadí pro zimní údržbu parku, vstup do místnosti v druhém patře je kryt kovanými železnými dveřmi.
Na věž přirozeně navazuje přízemní romantická budova hájovny s gotizujícími prvky, štíty a cimbuřím, která spolu se zříceninou vytvářela jednotný estetický celek. Pod rozhlednou jsou terasovitě umístěné zbytky rádoby gotických zdí porostlé břečťanem, známé jako Dantovo peklo.
Mezi další romantické prvky areálu Cibulka bezesporu patří i poustevna. Jedná se o kamennou stavbičku nacházející se poměrně daleko od usedlosti, která je spolu s umělou zříceninou považována za nejzachovalejší část parku. Byla vytvořena jako přesná kopie stavby nacházející se v saském Meiningenu. Obyvateli poustevny se staly dvě dřevěné postavičky, které pocházely z dílny Václava Nedomy. Stejně jako rytíř v umělé zřícenině byly i tyto loutky mechanické. Podle některých dochovaných zdrojů první, stojící postava, udělovala poslední pomazání druhé, která odevzdaně ležela na slaměném lůžku.
Leopold Leonhard Thun-Hohenstein při tvorbě stavebně-krajinného celku spolupracoval nejen s předními architekty, ale i známými pražskými sochaři dvou generací. Mezi nejvýznamnější osobnosti, které se na výtvarném projektu či realizaci areálu Cibulky podílely, lze zařadit například malíře Josefa Berglera, ředitele pražské malířské Akademie, sochaře Václava Prachnera, Václava Nedomu nebo Josefa Malínského.
Na biskupovu objednávku tito umělci a další kameníci v průběhu let 1817-1828 dodávali na Cibulku řadu uměleckých děl, zejména do exteriéru sochy tesané z pískovce a dřevěné doplňky, dále zahradní plastiku, zídky, schody a zábradlí. Některá sochařská díla byla z exteriéru po roce 1960 převezena do depozitáře Galerie hl. m. Ze jmenovaných plastik pouze polofigura Zahradníka, dílo sochaře Václava Nedomy z roku 1819, byla zařazena do stálé expozice Lapidária Národního muzea v Praze na Výstavišti, kde je vystaveno dodnes.
Dnešní návštěvník Cibulky může obdivovat většinu dalších soch. Hned u příjezdové cesty do areálu jej uvítá kamenná socha svatého Jana Nepomuckého, jediného díla s církevní tematikou v celém areálu. Socha svatého Jana Nepomuckého je dílem Josefa Malínského. Na Cibulku byla instalována roku 1822 a dnes představuje jediné dílo v celém areálu, které je inspirováno církevní tematikou. Samotná socha na podstavci obsahuje erb Leopolda Leonharda Thun-Hohensteina, což, vzhledem k tomu, že je situována u vjezdu do areálu, není příliš překvapivé. Po stranách jsou pak vyobrazeny události související se svržením svatého Jana Nepomuckého z mostu. Po stranách sochy se nacházejí kamenná modlitební klekátka, která dokazují neuvěřitelnou preciznost autorovy tvorby.
Celé zákoutí je obklopeno kamennými točitými schůdky, které navazují na důmyslný systém cestiček a kamenných teras, které vedly od zmíněné sochy až k Čínskému pavilonu.
V areálu se nachází celá řada vodních dílek, jakým je například jezírko v jižní části, z nichž většina se v roce 2006 dočkala zasloužené opravy. Břehy jezírka Pod Dianou byly sešikmeny, takže celek lépe zapadá do okolní krajiny, odtok navíc překlenul nový mostek s dřevěným zábradlím.
Koncem října 1826 zde biskup zemřel. Pohřeb byl událostí Prahy a na Malostranský hřbitov ho vyprovázely s pochodněmi davy lidí. Cibulka ještě téhož roku vyhořela, a protože dědicové o zámeček nejevili zájem, začala záhy chátrat. Všechny pokusy o udržení usedlosti v původním stavu byly bezvýsledné. Nepomohlo ani dočasné zpoplatnění vstupu.
Posledním soukromým majitelem Cibulky byl statkář Josef Hyross, který ji kvůli finančním problémům roku 1922 odprodal pražské obci. Zkáza celého jedinečného komplexu stále pokračovala. Zámeček se rozpadal, sochy byly kradeny a poškozovány, na volných plochách byla provedena necitlivá výsadba. V době socialistického režimu v 70. letech 20. století došlo k zmenšení areálu.
Po pádu socialismu se otevřela i vyhlídka na eventuální obnovu areálu. Město však Cibulku dva roky před revolucí, roku 1987, prodalo České spořitelně. Polistopadový soukromý majitel, společnost Cibulka a.s., se o areál nestaral. Do zásahu policie v květnu 2015 byla zanedbaná usedlost několik let obývána kolektivem squatterů.
V dubnu 2021 společnost Cibulka a.s. prodala areál Nadaci rodiny Vlčkových. Cílem manželů Vlčkových je usedlost, která se nachází v havarijním stavu, rekonstruovat a přeměnit na dětský hospic a paliativní středisko. Místo je pro takový projekt vhodné i díky blízkosti nemocnice Motol a svému okolí, kde může docházet k přirozenému setkávání vážně nemocných dětí a veřejnosti.
V areálu usedlosti má dále vzniknout komunitní a vzdělávací centrum s kavárnou. Na jaře 2025 byl zprovozněn první objekt usedlosti Cibulka, kavárna Café Cibulka. Slavnostní otevření se uskutečnilo 29. března.
Domek zahradníka je jednou z nejzajímavějších staveb celého areálu usedlosti Cibulka, a zároveň prvním objektem, který se veřejnosti otevřel po rozsáhlé rekonstrukci. Původně stál jako skromná součást hospodářských budov, později sloužil různým účelům, než byl začátkem 19. století přestavěn do klasicistní podoby typické pro romantické zámecké areály té doby.
Dlouhá léta Cibulka chátrala, až se zdálo, že romantický areál zmizí z mapy. To se však změnilo díky Nadaci rodiny Vlčkových, která místo nejen zachraňuje, ale dává mu i nový smysl. Právě domek zahradníka byl první rekonstruovanou částí. Architekti se rozhodli vrátit domku jeho podobu z 20. let 19. století, tedy doby, kdy areál patřil významnému mecenáši, biskupu Leopoldovi Thun-Hohensteinovi. To znamenalo nejen opravit fasády a střechu, ale také citlivě obnovit klasické klasicistní detaily tak, jak byly původně zamýšlené.
Na video ukazující průběh rekonstrukce a historii Cibulky se můžete podívat zde: (odkaz na video)
Dnes je domek zahradníka o něco víc než jen historická stavba. V přízemí sídlí kavárna Café Cibulka, která funguje jako vstupní brána do celého areálu a láká návštěvníky pohodovou atmosférou u kávy a domácích dezertů. Jde o prostor, který spojuje historii se současným designem a skvělou atmosférou. Sedět zde u okna, dívat se do lesoparku a popíjet kávu je malý zážitek sám o sobě.
Nad kavárnou, v prvním patře, se nacházejí prostory sloužící jako školicí centrum a zázemí pro odborníky z oblasti dětské paliativní péče, kterou se Nadace rodiny Vlčkových snaží v Česku rozvíjet.
Nová budova střediska dětské paliativní péče má být otevřena v roce 2026 a nabídne podporu rodinám vážně nemocných dětí, klidné zázemí, terapeutické zahrady, místo pro sdílení, odpočinek i odbornou péči. Spojení historického a citlivě pojatého moderního areálu vytváří unikátní prostor, kde kultura, příroda a pomoc druhým tvoří harmonický celek.
Slavnostní otevření celého obnoveného areálu včetně dětského lůžkového hospice je naplánováno na 22. října 2026, což bude přesně dvě stě let po úmrtí biskupa Thun Hohensteina, díky němuž byla usedlost na začátku 19. století přebudována.
Kolem usedlosti se rozkládá rozsáhlý lesopark, který připomíná anglické krajinářské parky se zříceninami, altány a drobnými romantickými stavbami. Hned při vstupu vás pohltí zvláštní ticho a pocit, že jste se ocitli na výletě daleko za městem.
V lesoparku najdete klikaté lesní pěšiny vhodné pro delší procházku i krátký odpolední únik, skrytá zákoutí se starými sochami a balvany, louky ideální pro piknik, a především slavnou rozhlednu ve tvaru umělé zříceniny, která měla už v době svého vzniku jediný úkol - poskytovat romantický výhled. Když vystoupáte po jejích kamenných schodech, otevře se před vámi panorama Košíř a okolních kopců.
Lesy Na Cibulce jsou součástí bývalé usedlosti Cibulka, jež svůj název získala podle rodu Cibulovských z Veleslavína, kteří v 15. století vlastnili místní vinice. Původní hospodářská usedlost byla již ve 14. století dědičným dvorem košířské vrchnosti a v té době se nacházela v majetku Jindřicha Náze, písaře královské kuchyně Karla IV.
Lesy hl. m. Prahy jsou obhospodařovány podle zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Snahou vlastníka lesa je, aby se zastoupení dřevin co nejvíce blížilo původnímu přirozenému složení porostů v daném území. Rovněž se zohledňuje převážně mimoprodukční - rekreační - poslání pražských lesů.
V roce 2020 proběhl monitoring návštěvnosti lesoparku, který přinesl mnohá zajímavá zjištění. Do lesoparku Na Cibulce vstoupilo za rok 2020 nejméně 179 717 návštěvníků, což je v přepočtu na rozlohu 2 710 návštěvníků na hektar a rok!
Lesopark Cibulka se nachází v pražské čtvrti Košířě. Dominantou je celoročně volně přístupná, 13 metrů vysoká rozhledna v horní části parku, která byla vybudována jako umělá hradní zřícenina. K vidění je také čínský pavilon - miniaturní pagoda osmibokého půdorysu, postavená roku 1822. Lesem prochází stezky pro turisty i cyklisty, k posezení je zde několik laviček a altánů. Pro nejmenší je k dispozici dětské hřiště.
V lese jsou umístěny altány, dětské hřiště i množství laviček k posezení ve stínu stromů.
tags: #park #usedlosti #na #cibulce