Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), nyní Správa železnic, se dlouhodobě zaměřuje na rekonstrukce a opravy nádražních budov po celé České republice. Cílem těchto investic je zvýšení komfortu a kultury cestování, modernizace odbavovacích prostor a zajištění bezbariérových přístupů pro všechny cestující.
Do roku 2022 SŽDC plánovala dokončit celkem 82 oprav a rekonstrukcí nádražních budov. Již před tímto termínem bylo renovováno 13 nádražních objektů a dalších 26 rekonstrukcí bylo ve fázi realizace s plánovaným ukončením do konce roku 2020. Mezi významné dokončené projekty patří rozsáhlá oprava kolínského nádraží, které je s 19 000 cestujícími nejfrekventovanější stanicí ve středních Čechách. V současné době probíhají nebo probíhaly rekonstrukce výpravních budov ve Frenštátu pod Radhoštěm, Havířově, Křižanově, Šternberku a Přerově. Zahájena byla také rekonstrukce fasády Fantovy budovy pražského hlavního nádraží.
V Českých Budějovicích byly plánovány práce na zrenovování památkově chráněného objektu, který má sloužit jako důstojná vstupní brána do jihočeské metropole. V roce 2020 měla začít kompletní renovace historické budovy plzeňského hlavního nádraží, jejímž cílem je navrátit budově architektonicky cennou původní podobu. Další významnou investici připravuje SŽDC v Pardubicích.
Správa železnic se systematicky snaží zpřístupnit cestování po železnici i pro osoby se zdravotním postižením. Na hlavních tratích zařazených do transevropské železniční sítě jsou bezbariérově přístupná nástupiště již ve více než polovině stanic a zastávek. Pokračují také úpravy nádraží pro nevidomé a slabozraké.
Neustálé zvyšování bezpečnosti drážního provozu a stále lepší zabezpečení železničních přejezdů je jednou z hlavních priorit Správy železnic. V této oblasti byly proinvestovány značné finanční prostředky.
Historie správy nádražních budov je složitá. K 1. červenci 2016 převzala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) od Českých drah 1575 nádražních budov. Tato změna byla důsledkem transformace české železnice, kdy se původní státní organizace České dráhy rozdělila na akciovou společnost České dráhy a státní Správu železniční dopravní cesty. Dlouholeté jednání o převodu nemovitého majetku, včetně nádražních budov, vyvrcholilo v roce 2016.
Některá nádraží, jako například v Karlových Varech či Ústí nad Orlicí, měla nové budovy postavené již před převodem a jejich stavbu zajišťovala SŽDC. V České Lípě vzniklo zcela nové nádraží na jiném místě než původní budova z konce 19. století, která nyní slouží jako zázemí pro železniční správu. Rekonstrukce českolipského uzlu výrazně zvýšila rychlost průjezdu.
Navzdory počáteční kritice ohledně velikosti a promyšlenosti některých nových staveb, nádraží jsou od svého zprovoznění v plném provozu. Řada převzatých nádraží však byla ve špatném stavu, což bylo dáno váháním Českých drah s většími opravami před převodem.
V minulých letech SŽDC představila plány na rekonstrukci nádražních budov, s největší aktivitou v nadcházejících letech. Mezi nádraží, kde se plánovaly nebo probíhaly rozsáhlé opravy, patří České Budějovice, Praha-Smíchov, Pardubice, Plzeň a Znojmo.
Nádraží v Náchodě prošlo opravou, při které se podařilo obnovit některé původní architektonické prvky a propojit historický objekt s novým autobusovým terminálem. Investice dosáhla 34,5 milionu korun, z čehož 14 milionů zaplatila SŽDC. Rekonstrukce zahrnovala střechu, fasádu, peronní přístřešek, zpevněné plochy, okna a dveře.
Příbramská výpravní budova prošla méně náročnou akcí s náklady kolem devíti milionů korun. Modernizace zahrnovala opravu fasády, výměnu otvorových výplní, klempířských a zámečnických konstrukcí, elektroinstalace a instalaci nového informačního systému. Úpravy se dotkly vstupů do objektu, zpevněných ploch, byla instalována ochrana proti holubům a doplněn nový venkovní mobiliář. Revitalizace se dočkala také veřejná toaleta a čekárna pro cestující.
Devítimilionová rekonstrukce budovy nádraží Kutná Hora-město měla podobný rozsah, zahrnující vnější plášť, elektroinstalaci, střechu, prostory pro cestující a nový mobiliář.
V posledních letech SŽDC dokončila i několik menších, tzv. dílčích rekonstrukcí nádraží s cenou kolem pěti milionů korun, které zahájily ještě České dráhy. Jednalo se například o opravy budov v Rakovníku nebo Dobříši, kde byly provedeny nové střechy, fasády a okna. Okolí těchto budov však často zůstalo v původním stavu.
Problémem mnoha historických nádražních budov je jejich velká rozloha, která neodpovídá současným potřebám železnice. V rozlehlých budovách, jako například v Mariánských Lázních, sice existuje mnoho komerčních prostor, ale často zejí prázdnotou.
SŽDC se snaží nalézt využití pro tyto prostory. Nabídku využila například Policie České republiky, která přesunula své služebny na nádraží v Prostějově a Žďáru nad Sázavou. V pražských Dejvicích, kde SŽDC po převzetí provedla další úpravy, byly prostory využity pro vlastní potřeby železniční správy.
V budoucnu se počítá s širším využitím nádražních budov pro komerční účely, podobně jako v nové odbavovací hale pražského hlavního nádraží. SŽDC plánuje podobný záměr i s rozlehlou budovou smíchovského nádraží po její opravě.
Správa železnic, státní organizace (dříve Správa železniční dopravní cesty, SŽDC), je česká státní organizace zodpovědná za správu a rozvoj železniční infrastruktury v majetku státu. Vznikla k 1. lednu 2003 jako jedna z nástupnických organizací státní organizace České dráhy.
Organizace prošla několika přejmenováními a organizačními změnami. K 1. lednu 2020 došlo ke změně názvu na Správa železnic, státní organizace. V minulosti se objevily i návrhy na marketingové označení "Česká železnice" a bylo vytvořeno několik log.
Historie SŽDC sahá až do padesátých let 20. století, kdy byly zakládány technické a výzkumné ústavy pro železniční sektor. Postupně docházelo k restrukturalizaci a sdružování činností.
Od 1. července 2008 SŽDC převzala roli provozovatele dráhy ve státním vlastnictví. V roce 2011 byl dokončen převod tzv. živé dopravní cesty, čímž se zaměstnanci jako výpravčí a signalisté stali státními zaměstnanci.
V roce 2016 došlo k převzetí 1569 nádražních budov a 1,385 milionu m² pozemků od Českých drah. Hodnota tohoto majetku byla vyčíslena na 3,31 miliardy korun. SŽDC získala možnost dosáhnout až na 85% dotaci z fondů EU na rekonstrukce, což bylo výhodnější než u Českých drah.
V prvním roce správy SŽDC investovala do oprav a projektové přípravy přes 215 milionů korun. Plánovala investovat kolem 10 miliard Kč do budov nádraží v následujících letech.
Po převzetí majetku se SŽDC potýkala s tím, že České dráhy neměly projekčně připravené stavby, a SŽDC měla odlišnou představu o rozsahu a charakteru rekonstrukcí.
Převod některých nemovitostí, jako například pražského Masarykova nádraží a brněnského hlavního nádraží, byl komplikován nevyřešenými vlastnickými vztahy a otázkou přesunu.
V létě 2018 se stále jednalo o pozemcích pod kolejemi a nástupišti přilehlých k nádražním budovám, které nebyly součástí prodeje. Složitá vyjednávání probíhala zejména ve Středočeském a Jihomoravském kraji.
Text obsahuje také informace o historii mnoha železničních stanic a tratí, například:
V říjnu 2011 zahájila SŽDC projekt „Rekonstrukce žst. Stará Paka pro DOZ“. Stavbu realizovalo „Sdružení STARÁ PAKA“. Hlavní stavební úpravy proběhly od dubna do srpna 2012.
Náplň stavebních částí projektu zahrnovala:
Technologická část zahrnovala:
Stavební práce byly prováděny v náročných podmínkách, včetně nálezů skalního masivu a vysoké hladiny spodní vody. Došlo také k řešení technických problémů s otevíráním dveří vlakových souprav u nových nástupišť.
Co bylo provedeno:
Investice do rekonstrukce nádraží Stará Paka dosáhly 460 milionů Kč, s příspěvkem EU z Fondu soudržnosti ve výši 270,5 milionu Kč.
Správa železnic, státní organizace, hospodaří s železničními dráhami v majetku státu a plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy. Zajišťuje provozuschopnost, modernizaci a rozvoj železniční dopravní cesty a přiděluje kapacitu dopravní cesty.
Organizace spravuje celkem 9 400 km tratí a má přes 17 000 zaměstnanců. SŽ je 6. největším zaměstnavatelem v ČR.
Zákon č. 77/2002 Sb. k 1. lednu 2003 rozdělil majetek státní organizace ČD mezi novou akciovou společnost ČD a státní organizaci SŽDC. SŽDC spravovala traťové kolejiště, zastávky a nástupiště. České dráhy si ponechaly některé nádražní a provozní budovy.
Tento stav se stal problematickým s postupující liberalizací železniční dopravy. Evropská unie v rámci tzv. 4. železničního balíčku prosazovala soustředění vlastnického práva ke všem součástem železniční dráhy u jednoho subjektu.
V červnu 2013 Ministerstvo dopravy zveřejnilo materiál o převodu nádraží z majetku ČD, a.s. pro SŽDC, s.o. Předpokládaný převod k 1. lednu 2014 se nakonec uskutečnil až k 1. červenci 2016.
K 1. červenci 2016 bylo převedeno 1569 nádražních budov a pozemky v hodnotě 3,31 miliardy korun. Na rozdíl od Českých drah, které mohly čerpat 40% dotace z EU, státní správce infrastruktury mohl dosáhnout až na 85% dotaci.
SŽDC plánovala investovat do prvních fází oprav nádraží zhruba miliardu korun. V následujících letech mělo být do budov nádraží investováno kolem 10 miliard Kč.
Ne všechny nemovitosti byly převedeny najednou. Například pražské Masarykovo nádraží a brněnské hlavní nádraží měly být součástí dalšího balíku majetku.
tags: #pocet #rekonstrukci #szdc