Železniční stanice Praha-Vysočany, která se nachází na tratích Praha-Turnov a Praha - Lysá nad Labem - Kolín, prošla v letech 2021 až 2023 rozsáhlou přestavbou. Tato modernizace zahrnovala zřízení dvou ostrovních a jednoho vnějšího nástupiště, k nimž vedou dva podchody. Stanice, dříve součást samostatného města Vysočany připojeného k Praze v roce 1922, získala svůj současný název Praha-Vysočany až v roce 1941.
Historie železniční dopravy v oblasti Vysočan sahá do druhé poloviny 19. století. Trať z Neratovic do Prahy, která je dnes součástí trati do Turnova, byla zprovozněna v roce 1872 jako součást Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. O rok později, v roce 1873, byl zahájen provoz na trati Hradec Králové - Nymburk - Praha, která byla součástí Rakouské severozápadní dráhy. Tato trať z vysočanského nádraží pokračovala přes Karlín na tehdejší nádraží Praha-Těšnov. Osobní doprava na úseku Praha-Vysočany - Praha-Těšnov byla ukončena 1. července 1972 a nákladní provoz byl zastaven v roce 1984.
Před komplexní přestavbou se ve stanici Praha-Vysočany nacházela dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště. Stará nádražní budova měla unikátní polohu - byla umístěna ostrovně, mezi kolejišti obou tratí, což byl v Praze ojedinělý případ. Přístup do budovy byl možný pouze podchodem, jehož část mezi 2. a 3. nástupištěm byla zachována i po modernizaci. Dlažba v této severní části podchodu je považována za nejstarší dochovanou dlažbu na území vnější Prahy.
Původní objekt nádražní budovy se skládal ze dvou samostatných hal, které nebyly vzájemně propojeny a přechod mezi nimi byl možný pouze podchodem nebo po nástupišti. Západní, odjezdová hala sloužila k prodeji jízdenek, zobrazovala tabule s aktuálními odjezdy vlaků a poskytovala místa k sezení pro cestující. Ve východní, příjezdové hale byly umístěny jízdní řády a historické česko-německé orientační cedule.
V letech 2020 až 2023 proběhla celková modernizace trati v úseku Praha-Vysočany - Mstětice, která se dotkla i celého nádraží a jeho uspořádání. Tato rozsáhlá stavba, jejíž náklady dosáhly 5,4 miliardy korun, přinesla zásadní proměnu stanice Praha-Vysočany. Původní nádražní budova, která se z historických důvodů nacházela uprostřed kolejiště a byla přístupná pouze po schodech z podchodu, byla nahrazena moderní odbavovací halou. Tato nová hala se nachází na úrovni vstupu do podchodu z Paříkovy ulice.
Součástí modernizace je výstavba tří nových nástupišť, která jsou díky své výšce navržena pro pohodlný nástup do vlaků. Přístup na nástupiště zajišťují dva prostorné podchody vybavené eskalátory a výtahy, což zajišťuje plnou bezbariérovost stanice. Odbavení cestujících probíhá v nové odbavovací hale, kde jsou k dispozici také obchod a toalety.
Historický podchod s nejstarší dochovanou dlažbou na území vnější Prahy, který byl původně plánován k zasypání kvůli nesplňování současných bezpečnostních norem, nebyl zbourán. Místo toho byl odborně demontován, sanován a po dokončení nové budovy bude jeho průčelí navráceno zpět na své místo. Radnice Prahy 9 předběžně zvažuje zřízení malého výstavního prostoru v tomto historickém podchodu.
V rámci stavby byl vybudován také tříkolejný úsek na souběhu tratí do Neratovic a Lysé nad Labem. Jeho součástí je nová vlaková zastávka Praha-Rajská zahrada, která se nachází v bezprostřední blízkosti stejnojmenné stanice metra linky B. Tato zastávka byla zprovozněna pro veřejnost a ve spolupráci s hlavním městem Prahou byla vybudována nová lávka pro propojení této části se stanicí metra, čímž vznikla nová přestupní vazba mezi vlakem a MHD.
Stavba zahrnovala také rekonstrukci železničního svršku a spodku, trakčního vedení a zabezpečovacího zařízení. Bylo vybudováno několik nových propustků a podchodů, které propojily oblasti dříve rozdělené železnicí. Frekventovaný přejezd v Bystré ulici v Horních Počernicích byl nahrazen podjezdem. U stávajících mostů došlo ke zvýšení průjezdné výšky komunikací a jejich rozšíření o chodníky. Ve Stoliňské ulici byl vybudován nový podjezd pod železnicí pro cyklostezku.
Projekt „Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) - Praha-Vysočany (včetně)“ byl spolufinancován Evropskou unií z programu Nástroj pro propojení Evropy (CEF). Celkové investiční náklady dosáhly 5 407 803 659 Kč bez DPH, přičemž evropský příspěvek činil 131 496 521 eur (cca 3 154 996 028 Kč). Financování z národních zdrojů zajistil Státní fond dopravní infrastruktury. Zhotoviteli stavby byly společnosti Subterra (správce sdružení), OHLA ŽS, EUROVIA CS a Elektrizace železnic Praha.
Modernizace stanice Praha-Vysočany je součástí širšího plánu modernizace železniční sítě v Praze a Středočeském kraji. V roce 2024 se plánuje celková modernizace dalších velkých stanic, včetně Masarykova a smíchovského nádraží v Praze a nádraží v brněnském Králově Poli. Ačkoliv se v rámci modernizace úseku Praha-Vysočany - Mstětice plánovalo navýšení traťové rychlosti až na 160 km/h, tato změna bude možná až po instalaci nového evropského vlakového zabezpečovače ETCS.
tags: #nadrazi #vysocany #studie #rekonstrukce