Krajský soud v Českých Budějovicích se zabýval návrhem na zrušení opatření obecné povahy, konkrétně Změny č. 2 územního plánu obce Radenín, která byla schválena zastupitelstvem obce dne 22. března 2023. Předmětem sporu bylo zejména zhoršení postavení navrhovatele ve vztahu k dotčeným pozemkům v důsledku provedených změn.
Změnou č. 2 územního plánu obce Radenín došlo k několika úpravám vymezení funkčních ploch na pozemcích ve vlastnictví navrhovatele. Konkrétně:
Navrhovatel s těmito změnami nesouhlasil, neboť se domníval, že neodpovídají jeho žádosti a jeho postavení ve vztahu k dotčeným pozemkům se naopak zhoršilo. Požadoval nápravu ve vztahu k pozemku st. XA v k.ú. XA (budova čp. XA v XA), který byl dosud veden jako rekreační plocha, ačkoliv slouží k trvalému bydlení. Současně navrhl rozšíření ploch pro bydlení na okolní pozemky.
Podle navrhovatele nebylo v rámci řízení o Změně reagováno na zadání, které mělo prověřit možnost vymezení nových ploch pro bydlení v lokalitě kolem pozemku st. XA, možnost vybudování rybníku a potřebu regulativů pro uvedené plochy.
Navrhovatel dále argumentoval, že pozemky byly podle původního územního plánu zahrnuty do zastavěného území a již tehdy byl vyznačen ochranný pás přírodní památky Hroby. Jelikož se situace v území nijak nezměnila, neviděl důvod pro změnu regulace pozemků podle § 5 odst. 6 stavebního zákona. Tuto stabilní situaci doložil i Změnou č. 1 územního plánu, která pozemky regulovala v ploše smíšené obytné pro rodinnou rekreaci i přes existenci evropsky významné lokality a jejího ochranného pásma.
Změna č. 2 podle navrhovatele nepřiměřeně zasáhla do jeho vlastnického práva tím, že pozemky p.č. XA a XB v k.ú. XA přestaly být součástí zastavěného území, zatímco jiné pozemky (XE, XF) se součástí zastavěného území staly. Plocha určená pro výstavbu tak zůstala minimální, zbytek pozemků byl zařazen do ploch zeleň soukromá či plochy přírodní.
Navrhovatel dále namítal, že napadená Změna neobsahuje odůvodnění změn funkčního využití ploch a odůvodnění pro změnu regulace pozemků p.č. XD a XE v k.ú. XA bylo velmi úsporné. Stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje nepovažoval za dostatečné odůvodnění.
Nebylo mu také zřejmé, proč došlo k nahrazení údaje o datu v kapitole A Změny. V případě pozemku p.č. XC v k.ú. XA, který byl dosud zařazen do ploch veřejných prostranství, textová část neodpovídala části grafické, což navrhovateli znemožňovalo jistotu ohledně jeho regulace.
Na základě těchto argumentů navrhovatel požadoval zrušení Změny v textové i grafické části, zejména v rozsahu, ve kterém se na pozemku p.č. XD v k.ú. XA vymezuje plocha ZS, na pozemcích p.č. XA a XB v k.ú. XA vymezuje plocha NP, tyto pozemky byly vyřazeny ze zastavěného území a došlo ke změně regulace pozemku p.č. XC v k.ú. XA.
Odpůrkyně poukázala na řádný proces přijímání Změny, včetně jejího schválení zastupitelstvem obce, zveřejnění na úřední desce a nabytí účinnosti. Zdůraznila, že navrhovatel v tomto směru neuvedl, jakým konkrétním způsobem mělo být zasaženo do jeho veřejných subjektivních práv.
Co se týče žádosti navrhovatele, odpůrkyně uvedla, že směřovala k vymezení pozemků v ploše pro bydlení a vodní plochy, avšak tato žádost nezakládá právní nárok na její vyhovění.
Změna využití pozemků navrhovatele byla podle odpůrkyně v odůvodnění napadeného opatření obecné povahy řádně odůvodněna na stranách 5 a 6, a proto nelze hovořit o absenci odůvodnění.
Důvodem nevyhovění žádosti navrhovatele bylo zhodnocení, že se jedná o odloučenou lokalitu, kde není žádoucí vytvářet novou osadu pro bydlení ani rekreaci. Odpůrkyně dále uvedla, že navrhovatel v průběhu pořizování Změny neuplatnil žádné námitky, a proto je obecné odůvodnění Změny dostačující. V případě absence námitek a připomínek v procesu pořizování nemůže navrhovatel v následném návrhu domáhat přezkumu z hlediska proporcionality řešení.
Pokud jde o pozemek st. XA v k.ú. XA, došlo zde ke změně z rekreační plochy na plochu bydlení v souladu s podnětem navrhovatele. Odpůrkyni nebylo jasné, proč se navrhovatel proti této změně ohrazuje.
U ostatních pozemků došlo ke změně z důvodu jejich skutečného využití a souladu s evidencí v katastru nemovitostí. Tyto pozemky jsou užívány jako soukromá zeleň, navíc zde není dovedena veřejná kanalizace, vodovod a nevedou k nim zpevněné pozemní komunikace.
Vymezení zastavěného území se aktualizuje v rámci změn územního plánu, přičemž datum 1. ledna 2022 odpovídá zpracování návrhu změny územního plánu a jeho odůvodnění není vyžadováno.
K pozemku p.č. XC v k.ú. XA odpůrkyně uvedla, že k žádné změně regulace nedošlo a není jasné, v čem navrhovatel spatřuje zásah do svého vlastnického práva.
Z uvedených důvodů odpůrkyně navrhla zamítnutí návrhu jako nedůvodného.
Soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle § 101a správního soudního řádu. Tyto podmínky zahrnují existenci opatření obecné povahy, aktivní procesní legitimaci navrhovatele a formulaci závěrečného návrhu.
Bylo konstatováno, že Změna č. 2 územního plánu byla řádně vydána a je účinná, přičemž nebyly důvodné pochybnosti o správnosti jejího zveřejnění.
Aktivně procesně legitimovaným k podání návrhu je ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech. Navrhovatel, jako vlastník pozemků v řešené oblasti, předestřel tvrzení o možném dotčení svého vlastnického práva novou regulací funkčního využití ploch. Soud zdůraznil, že otázka aktivní procesní legitimace se liší od otázky důvodnosti návrhu; přípustný je návrh s myslitelnými a logicky konsekventními tvrzeními, jejichž pravdivost se zkoumá v řízení ve věci samé.
Třetí podmínkou je meritorně projednatelný závěrečný návrh, který byl v tomto případě jednoznačně vymezen.
Soud připomněl, že jeho úlohou není dotvářet územní plány či hledat vhodná řešení, ale bránit jednotlivce před excesy v územním plánování a nedodržením zákonných mantinelů. Ke zrušení územního plánu či jeho změny by měl přistoupit pouze v případě zanedbatelného porušení zákona.
V projednávané věci bylo konstatováno, že navrhovatel byl v průběhu přípravy Změny územního plánu pasivní a neuplatnil žádné námitky či připomínky, ačkoliv k tomu měl možnost a nebyly mu v tom bráněny žádné objektivní důvody.
Na základě judikatury Nejvyššího správního soudu soud uvedl, že v případě procesní pasivity navrhovatele nelze přezkoumávat nepřiměřenost (neproporcionalitu) napadené Změny ve vztahu k nově zvolené regulaci pozemků, pokud nebyly dány objektivní důvody pro tuto pasivitu. Soud by tak nahrazoval činnost pořizovatele územního plánu.
I přes konstatovanou procesní pasivitu navrhovatele se krajský soud rozhodl přistoupit k přezkumu napadené Změny z hlediska existence závažného důvodu, kterým je nedostatečné zdůvodnění souladu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování.
Soud z obsahu spisové dokumentace zjistil, že obec Radenín zaslala dne 26. května ...
Navrhovatel namítl nedostatečné odůvodnění změny regulace ploch, na nichž se nacházejí dotčené pozemky v jeho vlastnictví. Krajský soud při přezkumu zjistil, že...
tags: #uzemni #plan #obce #radenin