Velký městský okruh (VMO) v Brně představuje klíčový projekt pro optimalizaci dopravní situace ve městě. Jeho cílem je snížit dopravní zátěž, hluk a exhalace, a zároveň zajistit plynulé propojení městských částí a napojení na dálniční síť.
V současné době jsou v Brně rozestavěny tři úseky velkého městského okruhu. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) intenzivně pracuje na dokončení několika částí, které jsou zásadní pro další rozvoj VMO.
V letošním roce by měly být hotové další čtyři části VMO. Jedná se o úseky Žabovřeská, Bauerova, Tomkovo náměstí a Rokytova. Na posledních dvou zmíněných úsecích byla nedávno zprovozněna obří estakáda, která propojuje ulici Rokytova s Husovickým tunelem. Tato událost představuje významný krok k postupnému uzavírání okruhu.
Stavba Velkého městského okruhu na Žabovřeské, která začala na podzim roku 2018, se blíží k dokončení. Tento úsek, dlouhý necelé dva kilometry, je klíčový pro odstranění zúžení mezi dvěma již vybudovanými částmi okruhu. Původní dvoupruhová silnice s tramvajovou tratí neumožňovala rozšíření na požadované čtyři pruhy kvůli úzkému koridoru mezi řekou a skalním masivem. Realizace stavby odstraní toto zúžení a přispěje ke zklidnění dopravy v severozápadní části města až po výjezd z Husovického tunelu.
Práce na tomto úseku probíhaly ve dvou etapách. První etapa se zaměřila na úsek mezi Kníničským a Kamenomlýnským mostem, kde vznikla například obslužná komunikace a lávka přes silnici pro bezpečné propojení Žabovřeských luk a zastávky Bráfova. Ve druhé etapě se práce přesunuly do úseku mezi Kamenomlýnským mostem a ulicí Hlinky. Zde bylo klíčové prorazit tunel pro přesun tramvajové tratě, čímž se uvolnil prostor pro rozšíření silnice. Při ražbě tunelu bylo použito přes 11 tun trhaviny.
Celý projekt Velkého městského okruhu, který má celkovou délku necelých 22 kilometrů, organizuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s podporou města Brna. Jedná se o dlouhodobou investiční prioritu státu.
Další významný posun na stavbě VMO v Brně nastal v části Tomkova náměstí. Během 18 hodin proběhla betonáž nosné konstrukce více než sto metrů dlouhého mostu. Na výstavbě čtyřproudového silničního mostu, který překlene křižovatku na Tomkově náměstí, se podílelo více než 60 pracovníků. Během betonáže bylo zabudováno téměř 1200 kubíků betonu, přičemž největší tloušťka betonované konstrukce u pilířů dosáhla až 2,5 metru.
Navzdory pokroku v některých částech VMO, velká část okruhu, zejména na jihu Brna, ještě nebyla zahájena. Existující mapa ukazuje, které úseky jsou hotové, které se dokončují a co ještě zbývá realizovat.
Nejbližší plánovanou stavbou VMO je tunel Vinohrady. V první fázi je zde plánována ražba štoly, pro kterou již byl vybrán zhotovitel. Budoucí tunel pod brněnskou městskou částí Vinohrady propojí VMO od mimoúrovňové křižovatky Rokytova s mimoúrovňovou křižovatkou Líšeňská. Původní plány s výstavbou od Bratislavské radiály byly změněny ve prospěch tunelu Vinohrady a Ostravské radiály.
Problematickou částí je Bratislavská radiála, jejíž výstavba je zdržena kvůli nesouladu s územním plánem. Předpokládaný termín zahájení stavby se posunul na roky 2029 až 2030. Původně měla být tato radiála první stavbou, která by navazovala na dálnici D1, zatímco tunel Vinohrady měl být téměř poslední. Tato změna pořadí výstavby byla nakonec akceptována.
Na jihu Brna, v okolí Heršpické ulice, termíny výstavby posledních úseků VMO stále nejsou jasné. Očekává se, že celá stavba nebude dokončena ani na začátku třicátých let jednadvacátého století.
Velký městský okruh v Brně je projektován jako čtyřproudová rychlostní komunikace I. třídy s mimoúrovňovým křížením. Jeho výstavba postupně probíhá od 90. let 20. století a je rozdělena do několika samostatných staveb v různých fázích realizace.
Tunely Dobrovského, známé také jako Královopolské tunely, byly slavnostně otevřeny a zprovozněny k předčasnému užívání 31. srpna 2012. Staly se součástí VMO a zároveň součástí republikové silniční sítě I/42 a mezinárodní silniční sítě E461. Úsek s Královopolskými tunely navazuje na trasu od Prahy.
Výstavba VMO Dobrovského B, jehož součástí jsou dva ražené tunely pod ulicí Dobrovského, byla významným krokem ke snížení hustoty dopravy ve vnitřním Brně. Tento úsek zahrnoval i řadu dalších stavebních objektů a provozních souborů, včetně speciální mezilehlé tlakové izolace.
VMO je funkčně napojen na dálniční síť prostřednictvím radiál směřujících na Prahu, Vídeň, Bratislavu, Ostravu a Svitavy. Tento strategický význam okruhu podtrhuje jeho roli jako páteřní komunikace pro dopravu v Brně a jeho okolí.
tags: #velky #mestsky #okruh #v #brne #realita