Funkcionalistická architektura, charakteristická svou čistotou linií a účelností, představuje cenné dědictví naší stavební historie. Mnohé z těchto staveb, postavených v první polovině 20. století, procházejí v současnosti rekonstrukcemi, které se snaží navrátit jim původní půvab a zároveň je přizpůsobit moderním standardům bydlení. Jedním z klíčových aspektů těchto rekonstrukcí, který však často vyvolává kontroverze, je výměna původních oken za modernější varianty, zejména plastová okna.
V České republice se nachází řada významných funkcionalistických vil, které se dočkaly či právě procházejí rozsáhlými rekonstrukcemi. Tyto projekty často ukazují, jak lze citlivě zasáhnout do původní architektury a zároveň ji oživit.
Starou funkcionalistickou vilu zvanou Propast si nechal zrekonstruovat klient ve středních letech, podnikající v médiích. Dům, postavený v roce 1938 architektem Vladimírem Karfíkem, se nachází na polosamotě nad obcí Hradec a je zcela výjimečnou stavbou ve své lokalitě. Rekonstrukci provedlo architektonické studio Adam Rujbr Architects, které respektovalo původní nadčasové řešení. Velkých dispozičních změn doznal interiér, kde byly odstraněny některé dělicí příčky menších pokojů, čímž vznikl jednotný obytný prostor v přízemí. V prvním patře je ložnice majitelů a pokoj pro hosty sloužící zároveň jako pracovna, s přímým výstupem na střešní terasu. Fasáda byla zateplena polystyrenem a dům získal bílou fasádu, sokl i sloupy u vjezdu jsou obloženy keramickým obkladem v šedé barvě. Klasický funkcionalistický ráz bílé kostky s výklenkem verandy a střešní terasy na kamenném soklu zůstal zachován.
Tuto vilu navrhli v letech 1933-1934 bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt. Cílem projektu rekonstrukce bylo navrácení původní podoby a půvabu, zároveň však s vyřešením kompletní dispozice novou přístavbou pro vícegenerační bydlení. Půdorys ve tvaru „L“ byl dán formátem pozemku. Vstup do domu byl situován na západní straně, kde se nacházela i garáž. Obývací pokoj s prosklenou zimní zahradou byl orientován k jihu s výhledem na Radhošť. V rámci rekonstrukce byla odstraněna střecha a dostavby z 80. let a osazena nová hliníková okna. Interiér vily i přístavby navrhoval Lukáš Bargel. Přístavba ve tvaru dlouhého přízemního kvádru je v kontrastu barvou i materiálem s funkcionalistickou vilou, její zářivě bílá omítka je v protikladu s černými obkladovými fasádními deskami. Oba objekty jsou propojeny subtilním proskleným krčkem.
Rekonstrukce funkcionalistické Zelenkovy vily, v níž má vzniknout zázemí pro pečovatelskou službu, pokračuje v Masarykově ulici. Proti původním plánům řemeslníci odstraňují i pozdější přístavby, čímž se zvyšuje architektonická hodnota stavby. Budova se vrátí do původní podoby. Dvoupodlažní budovu ve stylu funkcionalismu pro manžele Leo a Grétu Reinigerovy navrhl významný český architekt, scénograf a designér František Zelenka. Suterén vily sloužil za původních majitelů jako technické zázemí, ve zvýšeném přízemí byla kuchyň, jídelna, prostorná hala s přilehlou pracovnou a zimní zahradou.
Tento dům, navržený funkcionalistickým architektem Erwinem Katona, je pro Ústí nad Labem významný podobně jako jiné ikony funkcionalismu pro svá města. Přestavbu provádí architekt Vladimír Novák. V rámci rekonstrukce počítá projekt s rozsáhlou renovací původních prvků interiéru, včetně oken, dveří a kování. Důraz je kladen na dodržení původního návrhu i v rámci finančního plnění. V suterénu jsou již instalována nová plastová okna. Objekt není památkově chráněn, což s sebou přináší nutnost dodržet současné hygienické, požárně bezpečnostní a tepelně technické požadavky.
Brno, jakožto „Mekka moderní architektury“, má řadu funkcionalistických památek. Haselmannův dům autora Jindřicha Kumpošta, který stojí v památkové zóně a má památkově chráněné průčelí, se však potýká s problémy. Majitelka začala dům zateplovat a vyměnila některá původní okna za plastová, čímž narušila vzhled domu. Podle památkářů je takový zásah nepřijatelný, zejména u funkcionalistických staveb, kde jsou okna klíčovým prvkem. Výměna tenkého okenního rámu za plastové okno s širokým profilem znehodnocuje památku.
Plastová okna v anglických dvorcích jsou v některých případech považována za nešťastné řešení, v jiných objektech mohou být méně nápadná vzhledem k jejich umístění. Nicméně principielně je jejich použití v kontextu památkové péče problematické.
Největším problémem při rekonstrukci památkově nechráněných objektů je skutečnost, že je nutné ctít současné požadavky hygienické, požárně bezpečnostní a tepelně technické. V případě Pietschmannovy vily byly okna v suterénu nahrazena plastovými.
Situace v Brně ukazuje, že i památkově chráněné stavby mohou být poškozovány nevhodnými zásahy. Výměna původních oken za plastová v domě ve čtvrti Černá Pole, jehož funkcionalistické průčelí je pod památkovou ochranou, vedla k pokutě. Památkáři zdůrazňují, že pro funkcionalismus jsou právě původní prvky, včetně oken, příznačné a jejich nahrazení plastovými okny s širokým profilem památku znehodnocuje.
Tato vila, postavená podle návrhu architekta Heinricha Bluma v roce 1932, je navržena podle principů funkcionalismu s prvky organického pojetí. Po nacistické okupaci byla budova zabavena a později komunisty. V současnosti se plánuje její kompletní rekonstrukce, která bude zahrnovat návrat k původním dispozicím, opravu elektroinstalací a instalaci požárních čidel. Předpokládané náklady na rekonstrukci se pohybují mezi 60 až 80 miliony korun.
Funkcionalistickou památkově chráněnou stavbu, navrženou architektem Jaroslavem Fragnerem, koupil místní nadšenec Jan Novák. Postupně jí navrací původní podobu, chce ji vybavit dobovým nábytkem a zpřístupnit veřejnosti. Vila byla postavena v roce 1932 pro židovskou rodinu Wittalových a je navržena podle principů funkcionalismu s prvky organického pojetí.
Architektura znamená vytvářet působivé vztahy ze surovin a přesahuje užitkové věci. Zachování dědictví našich předků je důležité, a to i v případě funkcionalistických staveb. Památkáři nabízejí řešení pro zateplení funkcionalistických staveb z důvodů energetické náročnosti, která by památce neublíží.
Při rekonstrukcích je často snaha o navrácení původních detailů, jako jsou zaatikové žlaby, zapuštěné svody, renovace parketových podlah, lité podlahy, renovace ocelového zábradlí či ponechání terasových povrchů. Původní dům by měl být využíván v maximální míře, očištěn od nánosů času a přetvořen v moderní dům, vyhovující současnému stylu bydlení, přičemž by mělo dojít k zachování většiny původních architektonických prvků - stylu schodiště, zábradlí i kulatých oken.
Některé rekonstrukce, jako například v případě vily v Příbrami, zahrnovaly i zachování dvojité barevnosti oken. Bohužel, v některých případech investor přistoupil k plastovým oknům místo dřevěným, což je z pohledu zachování původního charakteru stavby nevhodné.
Velkým problémem je, že objekt není památkově chráněn, a z toho důvodu bylo nutno ctít současné požadavky hygienické, požárně bezpečnostní a tepelně technické. Plastová okna v anglických dvorcích jsou jistě nešťastným řešením, v tomto objektu jsou nepřípustná, nicméně vzhledem k jejich umístění pod úrovní terénu za krycími rošty snad nebudou tak dráždit vizuálně, principielně určitě ano.
Důležitým aspektem je, že pro funkcionalismus jsou právě tyto prvky příznačné. Nahrazení tenkého okenního rámu plastovým oknem s širokým profilem by památku znehodnotilo.
tags: #rekonstrukce #funkcionalisticke #vily #plastova #okna